Pro své opery nacházel Giuseppe Verdi často předlohy v dílech vynikajících spisovatelů a dramatiků, jakými byli kupříkladu William Shakespeare, Friedrich Schiller, Victor Hugo, Alexandre Dumas ml. a Eugene Scribe, jeden z nejúspěšnějších dramatiků a libretistů 19. století. Pro Verdiho napsal společně s Charlesem Duveyrierem libreto pro jeho Sicilské nešpory (1855) a roku 1857 se jeho původní text k francouzské opeře Gustave III, ou Le bal masqué Daniela Aubera z roku 1833 stal podkladem pro italské libreto Antonia Sommy k Verdiho novince, která vešla do dějin pod názvem Maškarní ples (Un ballo in maschera). Okolnosti vzniku a uvedení opery byly poznamenány politickými událostmi a následnými cenzurními zásahy, kvůli nimž se musel měnit nejen původní název Gustav III., ale také jména postav, dějiště a doba děje. Ze švédského krále, milovníka divadla Gustava, se stal anglický guvernér v americkém Bostonu atd. V tomto znění byla opera poprvé uvedena 17. února 1859 v římském Teatro Apollo.
V Praze opera zazněla poprvé 14. srpna 1866 v německém překladu ve Stavovském divadle, v českém překladu pak byla poprvé hrána 30. června 1869 v Novoměstském divadle souborem Prozatímního divadla, z jehož repertoáru byl Maškarní ples v červnu 1884 převzat do Národního divadla.
Novou inscenaci nastuduje hudební ředitel Opery Národního divadla Jaroslav Kyzlink, který svůj temperament a cit pro Verdiho dílo projevil mj. při nedávných nastudováních jeho oper Simon Boccanegra a Don Carlo v Národním divadle a Státní opeře. Režisér Dominik Beneš, který se v Národním divadle představil inscenacemi oper Slavík a Jolanta, si ke spolupráci přizval divadelního výtvarníka Marka Cpina. Jejich uchopení díla je příslibem vizuálně působivého zážitku.

Délka představení 2 hodiny 30 minut, 1 přestávka

Sbor Národního divadla, Balet Opery Národního divadla a Orchestr Národního divadla